Více než 60 % rodičů ze Středočeského kraje, Prahy a Brna by si pro své děti přáli dvojjazyčné vzdělání, bilingvní školy však navštěvuje jen desetina školáků
Organizace Tip Toes, která provozuje česko-britské základní školy ve středních Čechách a Praze, přináší výsledky svého nejnovějšího výzkumu na vybrané vzdělávací trendy mezi rodiči z Prahy, Středočeského a Jihomoravského kraje, kteří mají alespoň jedno dítě na základní škole.1 Výzkum mezi rodiči zjišťoval, jak pro své děti vnímají důležitost znalosti druhého jazyka, individuální přístup při vyučování nebo roli rodilého mluvčího při výuce cizího jazyka. A jakou hlavní prioritu rodiče vidí v rámci celého vzdělávacího procesu svých dětí? Jasná většina – 75 % rodičů odpověděla, že klíčovou prioritou jsou pro ně kvalitní učitelé s pozitivním přístupem.
„Dvojjazyčnost je v České republice důležitým trendem. Každoročně zde narůstá počet cizinců, kteří zde žijí a pracují a společnost se tak díky smíšeným párům, rodinám a pracovnímu prostředí stává více multikulturní. Celosvětově se odhaduje, že až 60 % globální populace je dvoj nebo vícejazyčná,“ uvedla téma dvojjazyčnosti Jarmila Baker, jedna ze zakladatelek škol Tip Toes.
Více než 60 % rodičů z Prahy, Brna a středních Čech by si pro svoje děti přáli dvojjazyčné vzdělání, nicméně pouze 10 % dětí bilingvní školy opravdu navštěvují, a to zejména v Praze a děti rodičů vyššího věku (45-53 let). Mezi hlavní důvody, proč rodiče pro své děti dvojjazyčnou školu nevybrali, patří ty finanční y (25 %), které převažují u rodin v Praze, dále pak logistické (21 %), ty se častěji objevují u rodin v Brně., Ostatní důvody, např. neshoda v rámci rodiny byly vybrány 5 % respondentů. Naopak 37 % rodičů uvedlo, že dvojjazyčné vzdělání není pro jejich děti prioritou, výuka druhého jazyka na současné škole je pro ně dostačující. Tento názor zastává více žen než mužů, je tedy možné odvodit, že otcové jsou bilingvnímu vzdělání více nakloněni.
Na otázku, jaké jsou hlavní přínosy dvojjazyčného vzdělání pro děti, téměř 54 % rodičů odpovědělo, že přináší lepší vyhlídky do budoucna, zejména v oblasti vzdělání, zaměstnání, práce či studia v zahraničí a orientaci ve světovém dění, což zdůrazňovala zejména mladší generace rodičů a převážně matky (59 %). 29 % rodičů vidí hlavní přínos v dokonalé znalosti druhého jazyka, 11 % vybralo lepší celkový rozvoj dětí a 3 % považují za hlavní přínos kulturní a společenské obohacení.
„Vidět děti rozvíjet se a osobnostně růst ve více jazycích je něco úžasného. A jak se dovednosti dětí pracovat v češtině a angličtině den ode dne zlepšují, zvyšují se tím i jejich vzdělávací a pracovní vyhlídky do budoucna, tento názor se potvrdil i v rámci našeho výzkumu mezi rodiči,“ řekla Jarmila Baker. „Poptávka po bilingvním vzdělání a individuálním přístupu při výuce zejména ve velkých městech neustále roste. Je to také jeden z důvodů, proč jsme se rozhodli na nadcházející školní rok otevřít další základní školu v Praze na Vinohradech.“
Pokud jde o roli rodilého mluvčího při výuce cizího jazyka, pouze 11 % rodičů ji nepovažuje za nutnost nebo výhodu. 14 % respondentů potvrdilo, že jejich děti rodilého mluvčího již mají. Na druhé straně 37 % rodičů by si tuto možnost pro své děti přálo, ale rodilý mluvčí na škole jejich dětí nevyučuje. 36 % respondentů pak rodilého mluvčího považuje za výhodu, ale jejich děti tuto možnost nemají a rodiče ji ani nevyžadují.
Individuální přístup při výuce, který ji přizpůsobuje vzdělávacím potřebám jednotlivých žáků, si pro své děti přeje 82 % rodičů, ale takový přístup je realitou pouze pro 12 % z nich. 41 % rodičů by si tento přístup pro své děti přálo, ale jejich současná škola ho kvůli vysokému počtu žáků v jedné třídě nenabízí. Tato odpověď byla častější v Praze než v Brně. 17 % respondentů pak označilo, že současná škola jejich dítěte takový přístup nepovažuje za potřebný. A celkem 17,5 % rodičů individuální přístup při výuce nevyžaduje vůbec.
Při hodnocení hlavních priorit v rámci celého vzdělávacího procesu dětí rodiče z velké většiny (75 %) uvedli, že nejdůležitější jsou pro ně kvalitní učitelé s pozitivním přístupem, tuto možnost potvrdili častěji matky. 9 % rodičů jako hlavní prioritu označilo individuální přístup při výuce, následovala pak přítomnost rodilého mluvčího v hodinách cizího jazyka, výuka cizího jazyka jako taková a výběr hlavních priorit uzavřelo kvalitní vybavení a zázemí školy a kvalitní školní kurikulum.