60 % Čechů nad 50 let přiznává problémy se zažíváním

Vlivu střevní mikrobioty na lidské zdraví se právem dostává stále větší pozornosti. Střeva kromě své základní funkce trávení a absorpce živin do těla zajišťují i řadu dalších zásadních činností. Jsou například největším imunitním orgánem v těle – nachází se v nich až 70 % imunitních buněk. Jejich prostřednictvím střeva ovlivňují v podstatě veškeré systémy našeho těla. Kromě toho se ve střevech tvoří až 90 % serotoninu, tzv. hormonu štěstí. Mají tedy vliv i na to, jak se cítíme a jakou máme náladu. Je proto na místě jim věnovat náležitou péči. Z loňského průzkumu¹ farmaceutické společnosti STADA vyplynulo, že důležitost střevní mikrobioty vnímá a cíleně o ni pečuje pouze třetina dotazovaných.

Mikroorganismy se v lidském těle vyskytují téměř všude a nejvíce jich přebývá právě ve střevech. Nachází se zde více než 1 000 různých bakteriálních druhů. Složení střevní mikrobioty je však u každého člověka unikátní, podobně jako otisky prstů, a v průběhu života se navíc vyvíjí. Ovlivňuje ji životní styl každého jedince, prostředí, ve kterém se pohybuje, strava, věk, hygienické návyky i případná léčba (například užívání antibiotik).

„Pro podporu správné funkce organismu je klíčová rovnováha a rozmanitost střevní mikrobioty. Neexistuje k ní však žádná rychlá zkratka. Vztah mikrobioty k imunitnímu systému i celému organismu se utváří dlouhodobě,“ říká MUDr. Jiří Vejmelka, internista a nutricionista Interní kliniky 3. LF UK a FTN a člen ČMS ČLS JEP z.s. (Česká mikrobiomová společnost, součást České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, z.s.).

S nerovnováhou střevní mikrobioty (tzv. dysbióza) a její sníženou diverzitou se mohou pojit různé potíže, například vyšší náchylnost ke střevním virózám, vyšší riziko civilizačních i autoimunitních onemocnění. Stav střevní mikrobioty má zásadní význam i pro to, zda prožijeme stáří ve zdraví nebo naopak v nemoci.

S věkem se mění složení mikrobioty i peristaltika střev

S postupujícím věkem se složení mikrobioty mění – dochází k poklesu její rozmanitosti, což může mít negativní dopad na zdraví střev. K narušení rovnováhy mikrobioty mohou přispívat různé faktory, které s věkem souvisí, jako například zvýšená konzumace léčiv (zejména pokud se jedná o antibiotika), změny stravovacích návyků (monotónnější strava, více průmyslově zpracovaných potravin, méně vlákniny), pokles fyzické aktivity a podobně. Roli hraje také střevní peristaltika, která se ve stáří přirozeně zpomaluje. U starších lidí pak může dysbióza vést ke vzniku zánětlivých procesů a nástupu onemocnění typických pro vyšší věk.

Negativní změny v zažívání dle aktuálního průzkumu STADA² registruje 60 % lidí starších 50 let. Až 20 % žen a 12 % mužů nad 50 let dokonce uvádí, že jejich obtíže jsou velmi časté. U téměř poloviny dotazovaných mají tyto změny přímý negativní vliv na kvalitu života – třetina vnímá omezení při určitých aktivitách nebo činnostech a 13 % se cítí limitováno ve svém každodenním fungování.

Jak lidé nad 50 let s těmito změnami bojují? Téměř polovina z nich (48 %) se snaží zvýšit svůj denní příjem tekutin, 39 % se vyhýbá určitým druhům potravin či jejich kombinaci, téměř třetina se více hýbe a 26 % volí nižší porce jídla. Někteří užívají volně dostupné léky nebo doplňky stravy (23 %), následují rady lékaře (7 %) nebo drží diety (2 %). 16 % dotazovaných svůj stav nijak neřeší a přijímá ho s věkem tak, jak je.

Při zpomalení zažívání lidé často volí také projímadla, která mohou poskytnout úlevu v případě akutních obtíží. Jejich užívání se však nedoporučuje, protože může vést ke snížení diverzity střevní mikrobioty.

Péče o rovnováhu mikrobioty: zdravý životní styl, pestrá strava a probiotika

Základ fungující mikrobioty představuje primárně zdravý životní styl. Podstatná je pravidelná fyzická aktivita, která udržuje tělo ve formě a pomáhá rozpohybovat činnost střev a podpořit tak správné trávení. Pozitivní vliv má také pobyt venku na čerstvém vzduchu, minimalizace stresu a kvalitní spánkový režim. Ten umožní organismu, potažmo trávicímu systému si odpočinout, aby nedocházelo k jeho přetížení a oslabení.

Stěžejním faktorem je pak pestrá a vyvážená strava, která by měla obsahovat potraviny bohaté na vlákninu jako je zelenina, ovoce, luštěniny a obiloviny. Vhodné jsou též fermentované potraviny obsahující tělu prospěšné mikroorganismy, např. kysané mléčné výrobky, kvašená zelenina, tempeh a zdravější zdroje tuků. Nevhodná je naopak přílišná konzumace průmyslově zpracovaných potravin. Ty postrádají potřebné živiny, a naopak obsahují aditiva včetně nezdravého tuku a přemíry cukru, které tělu neprospívají. Ideální pro střeva není ani příliš častá konzumace bílého pečiva.

Vhodnou součástí péče o střevní mikrobiotu, je doplňování probiotik a prebiotik formou doplňků stravy, například značky Biopron. Probiotické doplňky stravy se doporučují při užívání antibiotik, která mimo jiné snižují rozmanitost přátelských bakterií ve střevech. Aktuálně to však dle průzkumu STADA dělá pouze 47 % lidí. Dále se probiotika doporučuje užívat v období zvýšené nemocnosti (typicky podzim, zima) či při cestování, kdy je organismus vystavován řadě změn.